Polibek od mazlíčka – ano, nebo ne?

Existuje ryzejší výraz lásky od vašeho psa, než je olíznutí vašeho obličeje? Polibek je pro lidi běžný způsob, jak si vyjádřit náklonnost. Někteří psi tak své city mohou vyjadřovat také, ale dělají to formou olizování. Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli byste to svého psa měli nechat dělat? A jak je to s kočkami? Je pusinkování škodlivé? A vyjadřuje tím pes opravdu jen svou náklonnost a pozitivní emoce? Přečtěte si, jestli je „polibek“ od vašeho mazlíčka to nejlepší, nebo byste se mu měli vyhnout. 

Psi olizují rádi. Psi si olizují tlapky, aby se uklidnili, stejně jako si děti cucají palec. Fena líže svá štěňata, aby je povzbudila k vylučování moči a výkalů. Psi lížou, když chtějí o svém okolí zjistit více, protože jim to pomáhá efektivněji vnímat pachové zprávy. Olizují ale i obličeje svých páníčků. A to bohužel většinou není zcela bezpečné pro zdraví. Nechceme vám kazit radost, ale i když psí polibek vypadá opravdu roztomile a většinou je to i legrace, nese s sebou často i zdravotní rizika pro oba zúčastněné. Dnešní článek na toto téma tedy roztomilý tak úplně nebude, zato bude upřímný a pravdivý.

Co je na polibku špatného?

Ústa psa obsahují velká množství mikroorganizmů včetně bakterií, virů, parazitů a kvasinek. Můžete namítnout, že lidská ústa a útroby se také různými mikroorganizmy jen hemží. To je sice pravda, nicméně z velké části se jedná o jiné kmeny a druhy, se kterými se lidský organizmus spíše nezná. Proto lidský imunitní systém nemusí vždy na psí mikroorganizmy umět správně reagovat. Některé z těchto mikrobů jsou tzv. zoonotické, což znamená, že se mohou přenést ze psa na člověka a způsobit onemocnění. Jedněmi z takových jsou např. Salmonella nebo e.coli.

Není to ale jen psí huba, která hrozí spoustou ničemných mikroorganizmů. Je velká pravděpodobnost, že některé z nich přežívají i přímo na obličeji vašeho mazla, případně na jeho čumáku. Psi jsou přirození průzkumníci a čich je jejich nejspolehlivější smysl, takže svůj čumák strčí i na místa nevídaná, která samozřejmě nejsou vždy tak docela čistá. Nemyslete si tedy, že váš polibek na čenich nebo hlavu vašeho mazlíčka je zdraví bezpečnější než vřelé oblíznutí z jeho strany. Pokud má pes navíc někde infekci, např. v uchu, mohou se mikroby snadno rozšířit po celém těle např. škrábáním nebo právě lízáním. Když pak váš mazlíček radostně oblizuje vás, jeho sliny se mohou dostat na sliznici vašich úst, očí a nosu, kudy mohou snadno proniknout do vašeho těla. Váš imunitní systém je ve většině případů schopen všechny tyto mikroorganizmy rozprášit, ale pokud je vaše obranyschopnost nějakým způsobem oslabena nebo narušena, což platí pro děti, starší lidi, nemocné atd., můžete si zadělávat na problém.

A co děti, …?

Ano, u nich byste si měli dávat extra pozor. Asi není moc roztomilejších věcí než malé dítě, které dovádí s malým štěnětem, nicméně jedná se právě o jednu z potenciálně dost nebezpečných situací. Bez občasného olíznutí se to totiž většinou neobejde, přičemž dětský imunitní systém ještě není zcela vyvinutý a je méně vybavený na boj s různými mikroby z okolí. Jedno z hlavních nebezpečí pramení ze střevních parazitů, které v sobě psi, a zvláště štěňata, nosí. Vejce těchto parazitů odchází ve stolici a když se zbytky stolice dostanou štěněti zpět k ústům (což u štěňat není nic výjimečného), už není daleko k tomu, aby se parazit přenesl na člověka a způsobil zdravotní potíže.

Je tedy ideální naučit své dítě nenechat si olizovat od mazlíčka obličej. Dalším dobrým návykem je umýt si ruce, kdykoli si dítě (samozřejmě i vy) se psem dohraje, stejně jako to dělá po tom, co přijde z venku, kde na podobné parazity může narazit na zemi nebo na pískovišti. Pokud navíc svého mazla berete pravidelně k veterináři na odčervování a antiparazitická vyšetření, není se čeho bát.

Ne všichni psi jsou pusinkáři

Další věc, kterou musíte zohlednit, než si mazla pustíte k obličeji, je, že ne všichni psi se pusinkují rádi a nemusí se cítit bezpečně, když k nim svůj obličej přiblížíte. Když jste například na návštěvě a psa neznáte tak úplně dobře, raději mu takovýto kontakt nenabízejte.

Hodně lidí si navíc špatně interpretuje signály psí řeči těla a o polibek si říká, když má pes nejmenší zájem něco takového dělat. Pes, který do toho jít nechce, bude vyjadřovat svoje napětí tím, že bude odvracet pohled, nebo se olizovat. Pozor, právě olizování je jedním z projevů negativních emocí, diskomfortu a strachu, nikoli náklonnosti a touhy po polibku! Může vás sice olíznout, ale bude to pravděpodobně forma jeho ústupku a usmíření způsobeného jeho neklidem. Jinak řečeno, “olíznu tě, ale už běž, jsem z tebe nesvůj.” Není divu, že pes pak spíš vyjede, když je k polibku nucen. Jak k tomuto tématu říká profesorka veterinární medicíny z univerzity v Kalifornii Melissa Bain, “Řada lidí nerespektuje to, jak se pes zrovna cítí a co chce. Není to nakonec tak odlišné od lidí. Stejně jako nenutíme člověka, který nám nechce dát pusu, neměli bychom k tomu nutit ani psa. Přímo si tak říkáme o negativní reakci.”

Takže utrum?

Doufáme, že teď nečtete naše řádky s nadzvednutým obočím a nezměnili jste na vašeho mazlíčka pohled! To, že má v ústech jiné bakterie než vy, je prostě přirozené a měli byste to respektovat jak pro svoje zdraví, tak i pro jeho. V některých situacích se totiž může nakazit i váš mazel od vás. Nemusíte se ale pusinek vzdávat úplně. Když vám váš pes olízne třeba ruku, nic se vám nestane, pokud na ní zrovna nemáte žádnou ránu (ano psí sliny mohou někdy být léčivé, ale ve většině případů jsou spíše škodlivé). Mikroorganizmy potom nemají skoro žádnou šanci se dostat do vašeho těla. Pokud si tedy budete dávat pozor a psímu oblizování svůj obličej nebudete vystavovat neustále, nemáte se ve většině případů čeho bát. Pokud navíc pravidelně navštěvujete veterináře, jste za vodou.

Pokud i tak chcete vašeho mazlíčka nechat vyjadřovat své city takto, zkuste se držet následujících zásad:

• Dodržujte termíny vakcín, odčervení a prevence proti parazitům.
• Kontrolujte, zda mazlíček nemá klíšťata nebo blechy.
• Uklízejte po svém mazlíčkovi a štěňatech výkaly co nejdříve (o tom, co se může stát s výkaly, píšeme tady).
• Starejte se o své zdraví a vyhněte se psím polibkům, když máte oslabenou imunitu.
• Často si myjte ruce a obličej teplou vodou a mýdlem, zvláště po tom, co se mazlíte s vaším psem.
• Udržujte ústa vašeho psa co nejzdravější pravidelným čištěním jeho zubů (o tom, jak v klidu čistit psovi zuby jsme psali v tomto článku).
• Pozorně dohlížejte na děti, kteří si se psem hrají.
• Zakrývejte pískoviště, na kterých si děti zrovna nehrají, abyste v nich zabránili ukládání exkrementů.
• Nenechte se pusinkovat od psa, kterého dobře neznáte.
• Krmte psa kvalitním vařeným, konzervovaným nebo suchým krmivem.

Vězte nicméně, že psi svou náklonnost vyjadřují mnohem vřeleji jinými způsoby, než polibky. Jen se musíte naučit lépe porozumět řeči jejich těla! O tom ale zase někdy příště…

A co kočky?

Kočky mohou také přenášet řadu bakteriálních infekcí, které mohou způsobovat onemocnění u lidí, ale není to tak časté jako u psů. Pravidla bezpečnosti, která jsme zmiňovali v tomto článku a která se dají aplikovat i na kočky tady tedy platí také, nicméně jsou tu dva zásadní rozdíly: Zaprvé, kočky na rozdíl od psů nejedí výkaly a tím pádem odpadá i velké nebezpečí nákazy pro lidi. A za druhé, určitě jste si všimli, že kočky nemají olizování svých páníčků tak v oblibě jako psi a raději se soustředí na sebe! Pokud se z kočky na člověka nějaká infekce přenese, je to v drtivé většině případů kousnutím nebo poškrábáním.

Zdroj článku: HPF