Blízká setkání s volně pobíhajícím psem

V klidu na ulici nebo v parku venčíte svého svěřence a užíváte si procházku na čerstvém vzduchu. V tom se z ničeho nic zjeví cizí neuvázaný pes, po jehož páníčkovi se slehla zem. Samozřejmě záleží na povaze, výchově obou psů a také na celkové situaci, nicméně v tu chvíli hrozí potenciální nebezpečí jak vašemu psovi, tak vám. Jak takovéto chvíle nejlépe zvládat a diplomaticky vyváznout bez újmy? To se dozvíte v našem, dnes trochu nestandardním, novém příspěvku. Své tipy a triky nám ve svém vyprávění prozradí Stephanie Colman, publicistka a trenérka psů z Los Angeles.

Cizí pes se blíží k vám. Je jedno, jestli cíleně, nebo si vás ještě pořádně nevšiml. Určitě vám cestu zkříží a vy nikdy nevíte, jestli bude úplně v klidu, nebo se strhne něco ošklivého. Noční můra mnoha pejskařů. Může se to zvrhnout ve velice nepříjemnou a nebezpečnou situaci, i když jste vy i váš pes mladí, zdraví a váš svěřenec je dobře vychovaný a společenský. A co potom, pokud má váš mazel chatrné zdraví nebo je bojácný? Nebo co když se už celé měsíce snažíte psa převychovat, protože na ostatní reaguje přehnaně. Jedno setkání s cizincem a celá práce přijde vniveč.

Čípak ty jsi?

Pes na volno v dohledu a jeho páníček v nedohlednu? Rozmyslete si – teď! – co byste v takové situaci dělali a jak byste ji zvládli, kdyby přišla. Teď na to čas máte, potom ne. Pomůže vám to v případě komplikací zůstat v klidu, budete mít připravenou strategii. Obecně jsou pro mě jako pro paničku takové situace jedny z nejneoblíbenějších v mém životě. Když venčím psa na veřejném místě, jako je třeba park, většinou jsem schopná rychle poznat, kdo je páníček. I když setkání s takovým člověkem nemusí být vždy příjemné, protože to pravděpodobně podle něj bude vaše chyba, že „váš pes není společenský nebo se zbytečně bojí se seznamovat bez vodítka“, je nejlepší za ním hned zajít a poprosit ho, aby si svého psa uvázal. Je to rozhodně snazší, než za pár minut řešit problém v podobě agresivního psa, který může být nebezpečný pro všechny zúčastněné!

I když je každá situace jiná, jsou dvě věci, které vám život vždy velmi usnadní. Zaprvé, kdekoli se svým mazlíčkem jste a pohybuje se tam i jiný pes, neustále vyhodnocujte možná rizika a buďte pozorní, umožní vám to hbitě reagovat. Zadruhé, ohromně důležité je mít v hlavě připraven seznam věcí, postup, jak se v dané situaci zachováte. To vám zvedne sebedůvěru a jistotu a získáte navíc cenný čas ve chvílích, kdy jde o vteřiny. Vy tak budete moci udělat rychlá a uvážená rozhodnutí a nebudete muset improvizovat.

Proto si teď si popíšeme pět strategií pro situace, kdy ještě nedošlo ke konfliktu…

Vyhněte se

Jako trenérka psů se snažím své svěřence vychovávat k tomu, aby se jiným psům nevyhýbali (jedná se totiž o stresovou reakci). Střet s volně pobíhajícím psem na procházce je ale zcela něco jiného. Když vím, že existuje místo, kde je vyšší pravděpodobnost, že narazím na volně pobíhajícího psa, který by nám mohl způsobit nepříjemnosti, chodím prostě jinudy. Vím, že je to někomu proti srsti měnit vlastní návyky kvůli nezodpovědnosti jiného páníčka, ale moje priorita je emoční a fyzické zdraví mých psů i mé vlastní. „Přepadení“ cizím nekontrolovatelným psem může způsobit velkou psychickou újmu mazlíčkům, kteří jsou citliví nebo špatně reagují na narušení jejich osobního prostoru jiným psem – i kdyby by měl být jakkoli přátelský. Pokud nemáte ve vašem okolí dostatek volného prostoru, který by byl bezproblémový, skočte do auta a popojeďte někam, kde je klidněji. Může to být otravné, ale ve výsledku to stojí za to. Samozřejmě často narazíte i na psy, kteří jsou přehnaně přátelští a nadšení a vlastně neškodní, nicméně ani toto není úplně zdravé. Je většinou těžké podobně nadšené setkání kontrolovat a pokud takového šťastlivce k vašemu příteli pustíte, může to v očích vašeho psa představovat i odměnu za přehnaně nadšené chování, takže ho bude opakovat, což samozřejmě nechcete.

Obecně vzato, vodítko brání psovi projevovat jeho přirozenou řeč těla, zvláště pak když páníček v napjaté situaci znervózní a vodítko utáhne. Váš pes se potom nemůže přirozeně projevit a efektivně vyjádřit svým přirozeným pohybovým jazykem zprávu blížícímu se psovi. Pes totiž umí svým tělem předat různé cenné informace, pomocí kterých by mohl situaci s cizím psem neagresivně vyřešit klidně i sám. Když je ale vzat zkrátka a přitažen na vodítku k noze páníčka, je v podstatě přirozeně bezbranný – nemůže komunikovat, případně ani utéct. Přitažení vodítka je ale také signálem pro vašeho mazla, že něco je špatně, že vy sami jste v napětí. To může oba psy ještě více vystresovat. Z tohoto důvodu trenéři obecně nedoporučují seznamování psů na vodítku, i když jsou oba účastníci klidní a společenští.

Pokud se dostanete do přímé konfrontace s páníčkem, který nechává svého psa nebezpečně volně pobíhat, nebuďte nepříjemní a útoční. Někdo se samozřejmě omluví a svého psa uváže, někdo však otočí situaci proti vám a svému psovi schválně nechá ještě větší svobodu. I když jste na jeho psa a nezodpovědnost v tu chvíli určitě naštvaní, zkuste mu jeho mazla naopak za něco pochválit, bez ohledu na to, že zrovna pozorujete hlavně jeho stinné stránky. Vysvětlete mu, že váš pes má strach z cizích kolegů na volno a nebo že váš mazel je trochu nevrlý, tak byste neradi, aby na jeho psa bez vodítka vyjížděl a podobně. Buďte diplomati. Váš cíl není mít pravdu, ale dostat potenciální riziko na vodítko a vyhnout se nepředvídatelné konfrontaci.

Pozorujte okolí

Čím dříve si cizího psa všimnete, tím snazší je přizpůsobit se případné rizikové situaci. Vždycky mě fascinují lidi na procházce s vodítkem lehce přehozeným přes zápěstí a kelímkem kávy v ruce, kteří ještě k tomu zírají do mobilu. Když jste na procházce, dávejte pozor. Nikdy nevíte, kdy se může jiný pes zjevit a jak bude naladěn. To platí zvlášť, pokud váš mazlíček interakci s jinými psy nesnáší nejlépe.

Jakmile spatříte volně se pohybujícího psa, většinou nejefektivnější strategií je okamžitě změnit směr. Mnoho psů si totiž hlídá jen „své“ teritorium a není pravděpodobné, že vás budou sledovat až domů. Při řízené otočce hlavně zůstaňte v klidu, promluvte na svého psa, ať se s vámi otočí, neškubejte za vodítko ani ho nezkracujte. Tím byste dali nepříjemnou situaci najevo a váš mazlíček by zapnul své obranné mechanizmy. V nejlepším případě budete mít takovou otočku se svým psem naučenou a on vůbec nepozná, že se děje něco neobvyklého, protože bude jednat automaticky.

Vždy s sebou nosím oblíbenou hračku svého psa a/nebo pamlsky, kterými můžu zaujmout jeho pozornost, kdykoli potřebuji, a odvést ho z místa, kde nám hrozí nepříjemné setkání. V takové situaci je totiž nejvýhodnější, když si váš mazlíček ani druhého kolegy nevšimne. Když si ho všimne, je ve vašem zájmu, aby mu nevěnoval přehnaně dlouhou pozornost. Čím víc pozornosti od vašeho psa, tím víc pozornosti směrem k vám. A v takovýchto chvílích o pozornost nestojíte.

Uklidňující signály

Pokud už se nechtěnému setkání vyhnout nemůžete, snažte se zůstat co nejvíce v klidu. Použijte vaši řeč těla tak, abyste ukázali oběma psům – vašemu i tulákovi –, že všechno je v pořádku a není důvod jít do konfliktu.

„Uklidňující signály“ v psím kontextu je termín, který poprvé použil norský trenér psů Turid Rugaas, když chtěl popsat soubor jednotlivých chování psů vystaveným stresovým situacím. Patří do nich například vyhýbání se očnímu kontaktu, zívání, olizování se nebo očichávání země. Těmito signály prý psi vyjadřují mírumilovné úmysly nebo lhostejnost, aby se vyhnuli potenciálnímu konfliktu. Můžete je tedy sami na chlupáčích rozpoznat a odhalit úmysly neznámého psa. Zároveň ale můžete například vyhýbavý pohled použít i vy, abyste uvolnili napětí v nastalé situaci. Vyjádříte tak svou lhostejnost a váš „soupeř“, který sám do konfliktu nemá ambice jít, vycítí, že se není čeho obávat. Vaše uvolněné chování uklidní i vašeho psa, což je další zásadní věc. Uznejte sami, že přímý pohled do očí cizího psa ho nikterak neuklidní.

Tělesný blok

Pokud se to nepovede podle představ, můj hlavní cíl je potom nepustit volně pobíhajícího psa do přímého kontaktu s mým svěřencem. Stoupnu si mezi oba psy a zaujmu sebevědomý postoj. Pokud vidím, že pes není pevně rozhodnut útočit (v tom případě zbývá už jen se rychle někam uklidit), přísně mu řeknu „domů!“. Může vám to připadat naivní, ale často pomůže zastavit jeho postup i rozhodný příkaz „sedni!“. Pes znejistí a i když si třeba nesedne, nepokračuje dále. V tu chvíli je skvělé mít při ruce pamlsky, které mu hodíte za něj, v případě nouze rovnou na něj. Jakmile se začne věnovat jim, vy získáte cenný čas zmizet.

Další alternativy

• Odrazovací sprej

Nedoporučuji klasický pepřový sprej, u kterého existuje veliké riziko, že zasáhne i oči vaše a vašeho psa. V kvalitních obchodech s výbavou pro mazlíčky se ale dají koupit jemnější spreje, například citronelové, které také spolehlivě útočníka odradí a pro vás nebudou tak nebezpečné.

• Klakson

Náhlý hlasitý zvuk vzduchového klaksonu může volně pobíhajícího psa vyděsit a přinutit ho odběhnout domů. Kapesní klaksony se dají koupit například ve sportu. Jejich nevýhodou sice je, že můžou zároveň vyděsit i vašeho psa, nicméně toho můžete na zvuk doma předem vytrénovat.

• Hůl

To už je stará škola. Je ale účinná. Hodně lidí s sebou nosí hůlku na chození, deštník, klacek nebo jiný předmět, který může být v případě nouze použit jako zbraň na odstrašení. Není samozřejmě cílem pobíhajícímu psovi způsobit nějaké zranění, ale pouze ho odstrašit. Bouchnutí hole o zem nebo zasvištění deštníku vzduchem většinou k vystrašení stačí.

• Neobvyklé únikové cesty

Když zamíříte k nejbližšímu domu nebo příjezdové cestě, aniž byste tam bydleli, toulajícího se psa to může odradit. Většina psů totiž před více uzavřeným a soukromým prostorem zpozorní. Dostanou totiž strach, že by mohli být chyceni a raději vycouvají.

Někdy vám mohou dobře posloužit i další věci v okolí. Můj klient mi jednou vyprávěl, že před blížícím se agresivním psem vyskočil na zaparkovaný pick-up a vyhnul se tak nepříjemnému konfliktu. Jiný mi zase prozradil, jak hbitě zareagoval při kontaktu s problematickým psem tak, že svého pejska ukryl do popelnice, aby ho ochránil před fyzickým střetem. Měli štěstí, že se ten den zrovna vyvážel odpad a popelnice byly venku!

Ať už se děje cokoli, zůstaňte co nejvíce v klidu, abyste situaci ještě více nevyhrotili. Když se situace nepovede uhlídat a dojde k přímému střetu s agresorem, pořádně svého mazlíčka prohlédněte, zda nemá nějaká zranění a raději ho vezměte k veterináři. Pokousání nemusí být pod hustou srstí dobře vidět. Napište si co nejvíce informací o incidentu a zavolejte policii, aby se vše řádně prošetřilo a hlavně neopakovalo.

Zdroj článku: HPF